Chytré kecy na téma týdne..

Není růže bez trní

19. ledna 2013 v 21:59 | Dee
Aneb každá věc má svoji dobrou a špatnou stránku. Tak to aspoň chápu já.
Vezmeme si třeba fénomén dnešní doby. Facebook.
Znám opravdu málo lidí kteří ho nemají, snad jednoho, možná dva lidi. Spousta lidí ho má i jen kvůli škole nebo jednoduše proto že se s ostatníma nedá jinak domluvit. Na kdysi populárním ICQ nebo Skypu je v podstatě mrtvo. Ikdyž se Skypem to není tak špatné, ale kdysi to bylo jinak a to víme všichni.
Sama jsem jednu dobu taky neměla FB, kvůli bývalého, v podstatě jsem se bez něj obešla, ale jeden z hlavních důvodů proč si ho znovu založit byla škola a domluva s lidma ze třídy. A nuda když na mě pak sral.
V tomhle je facebook dobrý, člověk může sdílet zažitky s lidma které normálně jinak nevidí, třeba se vzdálenýma příbuznýma a podobně.
Ale je spousta lidí, řekněme malých dětí které na FB dají všecko, nastaví si veřejný profil a každý o nich v všecko.
A všichni víme jak je to v dnešní době nebezpečné a co všecko se může stát. Ale nechcu kázat, to si musí přebrat každý sám.
A tak je to u všeho. Aji u lidí, každý člověk má dobré a špatné vlastnosti.
Pak už je jen na nás jestli ty špatné vlastnosti budeme tolerovat nebo ne.

Svoboda slova :)

2. dubna 2012 v 11:18 | Dee
Když se nad tím zamyslím, můžeme být rádi že v dnešní době už nemáme cenzuru a nikdo nám nezakazuje psát co si myslíme o daném tématu :).. Ne jak v době která není až tak vzdálená, kdy naše vláda cenzurovala všechny oficiální noviny, vysílání v rádiu i v televizi, a pokud někdo říkal něco co se jim nelíbilo, tak ho zavřely do vězení nebo jinak potrestali..
A proto jsem ráda že žiju v dnešním světě, kde mi nikdo nemůže zakázat co si budu psát třeba tady na blog :) ale má to určitě i své nevýhody, když se podíváme třeba na dnešní bulvár, tak je to hnus.. Píšou tam spoustu píčovin, a ponižují tam spoustu lidí.. To je jediná věc která se mi na necerzurovaném světě nelibí :)

Sourozenci :)

8. září 2011 v 11:01 | Endy
Když jsem byla mladší, tak jsem hrozně chtěla být jedináček. Chtěla jsem mít pokoj jen pro sebe, nemuset se starat o mladšího sourozence, ikdyž to jsou jen dva roky, ale stejně rodiče někdy žijou v představě že jsem zodpovědnější. Také kecy. Furt jsem se s bráchou prali, o hračky, o místo na hraní. O blbosti prostě, samozřejmě, i teď se hádáme, přeci jen, jsem spolu každý den, a to se člověk pohádá s každým. Ale nedokážu si představit že by tu ten pitomec nebyl. Mám ho ráda, ikdyž to tak někdy nevypadá. Ale je to tak, Je to můj praštěný bráška. Malý, ikdyž už moc malý není. Zkazila jsem ho, naučila jsem ho chodit na akce, seznámila ho se spoustou lidí, se kterýma se teď on třeba baví víc jak já.
Teď už chápu, proč všichni jedináčci chcou sourozence. Vždyť to musí být nuda, nemít v rodině alespoň někoho ve svojí věkové kategorii. Nemít nikoho s kým můžete řešit blbosti, vymýšlet nové slova, které nedávají smysl.
Ale zas, pokud někdo má sourozence, který je o dost mladší, starší tak to taky asi není nijak moc úžasné, ale počkejte si. On vyroste, a pak budete rádi že ho máte :)
 
 

Reklama