Březen 2015

4.3.2014 - škola

4. března 2015 v 14:38 | Dee |  "Tajný deník"
A tak si tady žijem.
Hm, přemýšlím nad tím že bych buď ten blog měla zrušit nebo začít zas psát častěji.
Ikdyž by mi asi prospělo místo psaní na blog psát maturitní práci ať mě k té maturitě vůbec pustí. Ne že bych se bála že neodmaturuju, ale spíš mám strach, že se k ní nedostanu kvůli toho že nestihnu něco odevzdat včas nebo budu mít moc velkou absenci. Ale to asi už nehrozí, poslední dobou do té školy chodím celkem dost, oproti prvnímu pololetí jsem tady vlastně furt.
Maturitní ples máme za sebou, s maminou jsme se celkem dobře opily a pobavily. Nejlepší zážitek večera je ovšem tancování s maminou nejlepší kámošky, která mi v průbehu tance stihla povykládat jak byla stejná jak já když byla v mojem věku. Nevím, jestli chcu slyšet, jak člověk, který mě z části vychovává od školky balil chlapy jen proto že se s někým vsadil a podobně.
Ale zas je to pozitivní pro mě, pokud budu pokračovat ve svojem životě podobně jako ona, tak vlastně budu v pohodě a nikde se neuchlastám k smrti jak by se mohlo zdát nočním řidičům tramvají, kteří mě pravidelně vozí domu ve značně podroušeném stavu.

Chystá se Prostěpřijď fest II. Oprava, muž ho chystá. Bude to zase zlo. Stejně jako Protest, Inseminačka, NVU a víceméně všecky koncerty na kterých jsem se vyskytla poslední dobou.
Těším se jak malá. Z velké části taky proto že budu mít muže u sebe zas přes noc. Po tom co jsem s ním byla týden v kuse, jsem si ještě neodvykla že spolu nejsme každý den a pořád. Ikdyž vím, díky předchozím vztahům že to stejně vůbec není dobré. Takže nám to neuškodí a já se aspoň můžu věnovat maturitní práci z výtvarky.
Ehm, zajímalo by mě, kdo vymyslel, že jako studentka pedagogického lycea musím dělat maturitní práci z výtvarky a dramaťáku. Nechápu nic.
Tu pedagogiku, na kterou teda taky seru a ještě nemám ani čárku ještě chápu, přeci jen je to to hlavní čím se zabýváme ale ten zbytek mi moje růžová hlava nepobírá.

No, pro teď se loučím. Konečně můžu zdrhnout že školy aniž by se to obešlo bez zapsání absence, jsem tu od sedmi, na odstřelení.
Slibuju, že budu psát častějí. A třeba se najde i někdo koho ty moje výlevy začnou zajímat.