Fotkové vzpomínání

12. srpna 2012 v 23:00 | Dee |  S foťákem v ruce..
Ani nevím jak mě to napadlo, ale když jsem třídila fotky z Tater, které se tu možná objeví ještě dneska, podle toho jak se mi bude chtít spát. Tak při tom probírání jsem si u pár fotek vybavila pár dnů, většinou teda to je den kdy určitá fotka byla pořízena.
A jsou to vlastně moje fotky, možná se objeví i nějaká jiná, to nevím ještě. A u každé stručně shrnu co se mi při ní vybaví a někteří se nejspíš doví krutou pravdu. Ale život není fér a nikdy nebyl. Zvykej si.
Dávám to mezi fotky, vždyť nebýt jich, tak nic takového nevznikne.

Skoro rok stará fotka, poblázněná do miláčka. Tou dobou jsem mu říkala Rex, ani nevím jak to vzniklo. No,někteří (Teja) to používají občas i teď.
Jinak, to teda psala ona a byly jsem venku ještě s Káč. ty dvě se viděly myslím poprvé, ale asi si padly do oka.
Docela nekvalitní, to víte ještě nebyl foťák.


Těžce vydolovaná z hlubin internetu, byla kdysi na fb který už je smazaný.
Byla pro něj, jedna z prvních ze začátku, s popiskem : "Ten úsměv patří jen Tobě."
Taky je to už dávno, ale ten úsměv je furt jen jeho. Když už se teda občas objeví, není mi do smíchu.
Milovaný, děkuju za vypujčení mailu, jinak bych ji neměla.

Jeho modré dokolané tričko, které je momentálně v pryč (abych nebyla sprostá, chápete ne?).
Jak jsem ho měla doma, když jsem byla se Š., a jak jsem ho přede všema schovávala. A pak v něm byla ve škole, všichni věděli čí je, a ten den mě měl čekat Š. tak jsem ho musela svlíknout a schovat do batohu. A pak večer v něm jít spát.
Naprosto přesně si vybavuju den kdy to bylo, jarní prázdniny, zima byla a já lítala po Porubě v legínách a kraťasech a sháněla jakousi učebnici, nejspíš matiku.
A pak sedla na 39 a jela za ním. Zmrzlá a jeho malá ségra i on mě sprdli za ty kraťasy. No, nedivím se, bylo mínus 13 stupňů.
Mohl to být hrozně fajn den, ale.. To by si pan Šipoš nesměl vymslet že půjdu s ním a Hanzim a Baruš ven, jelikož si myslel že jsem u kámošky pár metrů od baráku nezbylo mi nic jiného než se sebrat a odjet.
Lituju toho, do teď si pamatuju ten jeho pohled, když jsem šla. Hodně to bolelo, já vím. Mě taky, a měla jsem zůstat, poslat Š. do háje a zůstat s někým kdo znamená nejvíc na světě.
Ale ten den jsem u něj nechala něco co bylo později záminkou se znovu setkat. Po měsící asi.

Už jsem měla tři ty jeho trička, dvě mám aji teď, modré je v pryč.
Pamatuju si jak jsem z něj to Adio svlíkla u nás před barákem. Aji teďka píšu v něm.
Ale nebránil se a spinká se v něm dobře. Ale kdoví jak dlouho si to ještě budu moc užívat a pak už mu ho budu muset vrátit.
Ikdyž je to focené před srazem, kam mě nechtěl pustit. Tak prostě šlo o to tričko.


Setkání po měsící nebo jak dlouho to bylo. Poprvé to nevyšlo, ale o pár dní pozdjěc jsem jela k němu.
S růžovo zelenýma vlasama, namalovaná.
Vím že jsem mu psala že nevím jestli mě pustí dovnitř, jen odepsal něco jako že voda jim teče. Barvy šly dolů, černá z očí taky. Ale litovat? Ani náhodou byla jsem šťastná, hodně.
Oba jsem se báli udělat jakoby první krok, báli jsem se reakce toho druhého. A oba víme jak to dopadlo.
A jak to teď končí...asi..

Maličká Anička, kterou si chce nechat už na furt.
Prej že je lepší a hodnější. Asi jo.
Mohl mít taky takovou, časem, akorát s modrýma očima.

Vyrobené když jsem se rozcházeli v zimě, nešlo od něj jen tak odejít. Kolikrát my jsem se ještě pak viděli, ikdyž už jsme neměli.
Akorát jsem se pak vykašlala na špatného člověka a mrzí mě to.
A přesně vím v jaké situaci vznikl ten nápis, kolikrát jsem byli u nás nebo u něj, když už jsme se neměli vůbec vídat, nic. Pominuli to že jsem mu na narozeniny brečela na rameni a pak se musela sebrat a jít jakože nic za Š., jak odjel a já zůstala stát na zastávce a brečela.
Nebo útěk ze srazu s tím že je mi špatně a jet za ním.
Nevím, jak jsem nakonec dokázala to že jsme se už nevídali. Teda do určité doby, možná že kdyby jsme ho nepotkali v tom autobuse dopadlo by to jinak, nevím. Ale asi ne.
Dycky znamenal víc než kdokoli, ikdyž jsem všem a hlavně sobě namlouvala že ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama