Červenec 2012

Den první

31. července 2012 v 13:56 | Dee |  "Tajný deník"
Sice jsem tvrdila že se nedostanu k tomu abych psala, ale nakonec psát budu, aspoň mám co dělat.Tak tedy začnem, zadání prvního dne je deset věcí, které chceš říct deseti lidem.. Jen asi skončím tak u pěti, protože víc lidí kterým bych něco řekla, asi nebude..

1.
Nevím, jestli jsem sama, nebo ty to tak máš taky, ale mám pocit že se to všecko moc sere, ale úplně brutálně. A tobě je to celkem fuk, mi přijde. Nebo nevím, ale jakobys to nechtěl ani řešit, nebo tak nějak mi to příjde.
Kde jsou ty časy, kdy jsi byla rád když sme spolu mohli být přes noc, měl jsi z toho opravdu radost a teďka je ti to fuk.
Nejhorší je že když ti chcu něco říct, tak mě neposloucháš. Asi tak jak včera, raděj řekneš že už půjdeš spát. Ale dneska se nenechám odbýt, něco by mě hodně zajímalo, a doufám že budeš mít dobré vysvětlení. Hodně dobré, bo jak jak ne, tak to dopadne špatně!
A to jsem nezmínila to hulení, sereš mě s tím, včera večer jsi vypadal zajímavě, a dneska jak vstaneš, tak hned zahulit, super! Nedávno mi řekl, že K. je v tom docela nevinně, že to vždycky ty vymýšlíš že zahulíte a podobně. A je to pravda, sama to vidím, teďka posledních pár dnů.
Škrknout a hotovo! Už chápu proč se mi zdá že se mi vzdaluješ, ono se mi to totiž nezdá! Ale piču ze sebe dělat nenechám!

Projekt deset dní.

29. července 2012 v 15:09 | Dee |  "Tajný deník"
Takže, rozhodla jsem se také zapojit do takzvaného "řeťězáku" s názvem 10 dní . Jistě jste na něj už všichni někde narazili, a jestli ne, tak Vás aspoň z části obeznámím o co jde :).
Jde o odpovídaní na deset otázek v průběhu deseti dní. Jelikož je toto vlastně úvodní článek, tak je sem všechny dám.
A ode dneška začnu zveřejňovat články s odpovědmi. Články budu přidávat do deníčkové rubriky, jelikož je to vlastně všechno o mě :)
Den první - Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říct deseti různým lidem.
Den druhý - Devět faktů o tobě.
Den třetí - Osm způsobů, jak si získat tvé srdce.
Den čtvrtý - Sedm věcí, nad kterýma často přemýšlíš.
Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělal.
Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).
Den sedmý - Čtyři věci, co tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dva obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

Moc věcí naráz jde z kopce..

28. července 2012 v 9:26 | Dee |  "Tajný deník"
Všeobecné rozhořčení z přijmutí nové členky do AK, ne oprava, to není rozhořčení, to se zas Standovi povedlo nasrat všechny okolo, ať už členy nebo nečleny, jako jsem i já.
Ale tak sakryš, když rozkliknu blog z Akáčka, tak by mě mít nějakou úroveň, kvalitu, nebo se mylím? Doufám že ne, a doufám, asi jako spousta dalších, že tenhle omyl přírody se hodně rychle napraví. Dyť přece nemůže nechat v klubu blog na který jsou jen a pouze negativní reakce, a ještě k tomu nesplňuje podmínky, a o celkovém obsahu ani nemluvím.
Jde to do háje, jak to tak vidím. Kde jsou ty časy kdy AK byl klub originálních blogů které mají světu co říct.
Ale dost už o tomhle raděj, ale není to pěkné pozorovat jak se v poslední době ku*ví kde co.
Jak už blogový svět, tak i reálný.

Přesměruju se už ale k něčemu jinému, ikdyž to je ještě míň veselé téma, něž tohle. Alespoň pro mě.
Už živě vidím, jak se nedohodnem na tom že u něj budu příští týden spát, že auto a dotyčný budou mít přednost, tak jak je to už delší dobu. Jo,sere mě to, a dost!
A pak se akorát tak dovím že si za to můžu sama, že sem neměla jet pryč. Dobře, však protestuju snad nějak moc že ho tam má tenhle týden, ne. Neřekla jsem skoro ani slovo, krom toho že mě to v duchu sere tak moc ža to možné není, bo akorát tak dělají kraviny, ale nic neříkám.
Docela chabá výmluva, že ho tam potřebuje kvůli autu. Je mi jasné, že jak tam nebudu spát já, a oni budou cosi dělat přes den s tím autem, tak tam rovnou zůstane přes noc, a mě zas bude akorát řečeno, že sem si to měla zařídit.
Jo, bezva. Ale když už se nějak snažím zařídit abysme spolu mohli být, aspoň nějakou dobu, tak je mu to asi málo, nebo nevím.
Jsem ráda že jsem z toho pitomého Hradce odjela jakžtaž brzo,že sem tam nemusela zůstat bůhví jak dlouho. Jako bych mu už nestačila, futr se jen bavit někde v píči ožralý, zkuřený a podobně.
Fakt mě baví sedět doma,a užírat se tím co zas kde dělá. A to můžu vlastně být ráda že si na mě udělá čas aspoň odpoledne. Alespoň na mě to tak působí, nevím jak je to ve skutečnosti, možná jinak, ale vypadá to takhle.

Smutno mi je.

27. července 2012 v 9:39 | Dee |  "Tajný deník"
Ha,ha.. Prázdniny, divné období..
Člověka napadne, že když se nemusí do školy, tak přece všechno musí být dobrý. Tak to je jen iluze.
Neplatí to, ikdyž by mělo teda. Ale zas nemůžu to svádět na období, můžou za to lidi, jak jinak, že?
Možná by jsme s těma naschválama mohly přestat. Oba.
Hnusný pocit, když se zamyslím nad tím, že se celou dobu snažím ať se nevídají a oni si momentálně spí pod jednou střechou. Není to fér.
A neposlouchá mě, když jsem naštvaná, jako by to šlo úplně mimo něj. A pak to dopadá, tak jak dopadá. Neříkám, že sem to musela udělat, ale byla to jediná věc, která mě napadla a kterou sem ještě neudělala.
Možná by jsme se mohli vzpamatovat, a hodně rychle. Protože s takovouhle to půjde za chvíli do háje. Ikdyž, bůhví jak je to teďka,že. Kdo ví.
Takový hnusný pocit, že mě pořádně vnímáš jen při tulení,nevím jestli to tak je i ve skutečnosti, ale příjde mi to tak. Smutno mi z toho je. Kde jsou ty časy kdy jsi mi neutekl a zůstal u mě, a povídali jsem si? To by mě zajímalo, kam to všecko uteklo. Ale dost už o tomhle, přemýšlím o tom pořád, tak nemusím ikdyž dělám něco co mě baví.
Přidala jsem nové fotky do galerie, je to jednodušší než je náhrávat do článků, aspoň s mojím připojením k internetu. Tak by mi udělal radost nějaký názor k nim :). Tohle jsou ještě úplně jiné, časem možná taky budou mít vlastní galerii.